Jsou tvoje peníze v bezpečí, když banka zkrachuje?

V březnu letošního roku se americké bankovnictví zachvělo z představy, že se bude opakovat finanční krize jako v roce 2008, když jedna z největších bank v Americe oznámila krach. Americké centrální bance (Fed) se ale situace podařila stabilizovat. Přesto se téma bezpečnosti vkladů v bankách stalo hot topic i jinde na světě. Dopadne krize i na nás a máme se obávat o vlastní peníze?

Ovlivní krach amerických bank i český bankovní systém?

Ačkoliv se ukázalo, jak snadné a rychlé je v uvozovkách “sejmout banku” (povíme si později), jde stále o vskutku čerstvé téma. I přesto, že se Americké centrální bance (Fed) podařilo situaci dostat pod kontrolu celkem rychle, Amerika oznámila největší finanční krizi od roku 2008. Jisté důsledky se však mohou projevit i se zpožděním.

Je však třeba říci, že v případě Ameriky šlo o specifické situace, které u nás s velkou pravděpodobností nenastanou. Za to můžeme vděčit regulacím nastaveným od České národní banky (ČNB) a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA). V Česku mimo jiné působí speciální instituce, která se právě těmto situacím na finančních trzích snaží předcházet a pokud se tak nepodaří, řeší vrácení vkladů majitelům. Řeč je o GSFT.

Co je o GSFT?
Zkratka označuje Garanční systém finančního trhu. To je zákonem zřízená instituci pro zajištění, správu a použití finančních prostředků určených pro zabezpečení a udržení stability finančního trhu v České republice. Spolupracuje s ČNB, Ministerstvem financí a zahraničními institucemi s obdobným záměrem. Má pod sebou Fond pojištění vkladů a Fond pro řešení krize.

Pokud hrozí, že dojde k ohrožení stability některé z finančních institucí a mohlo by dojít k vyplácení pohledávek z vkladů klientů, jako airbag téhle situace poslouží právě prostředky Fondu pro řešení krize. Ty zároveň pomáhají v situacích, kdy nějaká finanční instituce selhává, nebo se to dá důvodně předpokládat, a není nic a nikdo jiný, kdo by to pravděpodobně odvrátil. O použití fondu rozhoduje ČNB, ačkoliv jde o způsob zajištění větší finanční stability a minimalizace škod bez použití veřejných prostředků, a tím pádem bez větších následků pro ekonomiku. 

‍Peníze se do Fondu řešení krize dostávají ze dvou jiných fondů: 
‍Jeden z fondů je příspěvkový, tvořen příspěvky finančních institucí získanými z trhu, půjčkami v rámci mechanismů financování řešení krize, ze státních dotací nebo z výpomocí. A ten druhý je provozní, který tvoří hlavně výnosy z investování peněz Fondu pro řešení krize finance z ukončených likvidačních a insolvenčních řízení.

‍Jak se stane, že banka zkrachuje?

To, že banka zkrachuje, velmi často nemá pouze jedinou příčinu. Jde spíše o sled několika událostí, přičemž mezi ty nejkritičtější vyústění situace patří takzvaný “run na banku”, který nedávno položil již zmiňovanou americkou banku. Runu na banku se můžeš účastnit i ty a prozradíme ti, že běžecké boty k tomu nepotřebuješ. Jde o situaci, kdy si velké množství věřitelů dané banky začne masivně vybírat peníze z banky, která je po čase není schopna vydávat, protože je prostě a jednoduše fyzicky nemá. A to všechno proto, že v ní ztratí důvěru.

Peníze, které máme uložené v bance, tam totiž neleží ladem a nečekají, až si pro ně znovu přijdeme. Banka naše uložené peníze dává zpátky do oběhu, například tím, že je dále půjčuje. Run na banku proto může vyústit až k vyhlášení bankrotu dané banky, protože ta musí kvůli vystrašeným vkladatelům prodávat své investice dřív, než bylo původně zamýšleno. Totéž dělají i lidé a nakonec na tom prodělají všichni. Spirála ale přesto pokračuje…

Pokud se ptáš, jestli se to u nás někdy stalo, tak ano. Nejčerstvějším českým případem je Sberbank, která podobným způsobem zkrachovala minulý rok poté, co začala ruská invaze na Ukrajinu. Vkladatelé začali peníze rychle vybírat, protože šlo o ruskou banku, již přestali důvěřovat jednak kvůli napadení Ukrajiny a za druhé kvůli sankcím na Rusko, které způsobily jeho rychlý ekonomický propad. 

Když banka zkrachuje, jsou v ohrožení tvé peníze?

Ano i ne. Záleží totiž na výši vkladu. Ze zákona jsou vklady fyzických i právnických osob pojištěné, a to v jakékoliv měně i s úroky. Podobně je tomu s vklady u poboček zahraničních bank se sídlem ve členském státě Evropské unie (např. mBank nebo ING Bank), které  jsou pojištěny dle legislativy země, kde mají sídlo, a o výplatu pohledávek z vlaků v ČR se stará GSFT, podle jejich pokynů. 

Pojištěny jsou standardní druhy účtů, ale ne ty, které nesou přirozené riziko (jako akcie). To nutně neznamená, že o ně přijdeš. Pokud jde o investice, ČNB stanoví, pod jakou instituci přejdou. Případně (jako u Sberbank) vám peníze z nich v aktuální výši pošlou na účet. V ten moment se může stát, že sice budou ztrátové, ale nepřijdete o vše.

I přesto, že jsou naše vklady pojištěné, může dojít k situaci, kdy finanční instituce zkrachuje a není schopna dostát svým závazkům, nebo soud rozhodl o jejím úpadku (den, ve který se tak stane, označujeme jako rozhodný den). V tuhle chvíli přichází na řadu Fond pojištění vkladů, druhý z fondů GSFT. Fond pojištění vkladů je zdroj prostředků, ze kterého se vyplácí peníze osobám - vkladatelům, kteří je měli v dané instituci uložené. 

Víš, že…
Za svou existenci od roku 1994 už z fondu byla vyplacena náhrada přes 440 000 vkladatelům, celkem ze 14 bank a 6 družstevních záložen, v hodnotě zhruba 71,08 miliard Kč?

Do tohohle fondu přispívají ze zákona všechny banky, stavební spořitelny a družstevní záložny se sídlem v České republice a pobočky bank z jiných než členských zemí EU.

{{odber-newsletteru}}

Do jaké výše jsou tvé vklady pojištěné?

Bohužel, u bank nemáš pojištěné veškeré vklady, aneb vše má své meze… U fyzických osob jsou tyto vklady pojištěné do částky 100 000 EUR (a jejího ekvivalentu České koruny v rozhodný den, podle kurzu ČNB) na jednu fyzickou osobu v jedné bance. Pojištěný vklad ti bude vyplacen v bankách, které mají po Česku mnoho poboček, a to v hotovosti nebo převodem.

Výplata je zahájena nejpozději 7. pracovní den od rozhodného dne a trvá až 3 roky (takže ano, nemusí ti vše být vyplacené na ruku ihned). Pro tuhle základní výplatu není potřeba žádná žádost, jen občanský průkaz.

V některých situacích však může být částka vyšší (až dvojnásobná) - a to, když byla na účet připsána v posledních 3 měsících částka, která pocházela z vypořádání společného jmění manželů z dědictví nebo jiných situací, které najdete na stránkách GSFT. Pozor ale, o zvýšenou výplatu musíš podat žádost do dvou měsíců od rozhodného dne. Pokud pojištění nestačí na všechny tvé vklady, musíš se o zbytek přihlásit v insolvenčním řízení.

Co z toho všeho vyplývá?

Že se o své vklady pravděpodobně nemusíme bát, protože existují mechanismy, které naše peníze před selháním finančních institucí, potažmo před finančními krizemi, chrání. Podle názorů expertů a vývoje trhu, v ČR v současné situaci krach žádné banky nehrozí. 

To ale neznamená, že nemůže dojít k nenadálým situacím ve tvém vlastním životě - a tady se od českého bankovního systému můžeme něčemu přiučit. Vždy se hodí mít bokem nějakou rezervu, nějaké to prasátko (ale ideálně takové, které se dobře úročí), do kterého můžeme sáhnout pro peníze, když se něco stane.